. . .:www.tabornici.com: . .



V jednom z nejromantičtějších zákoutí Javořické vrchoviny - krajiny plné lesů, luk, rybníků a dravých říček, v krajině oplývající mnoha vzácnými druhy živočišné i rostlinné říše, v krajině nezasažené civilizačními vlivy, v krajině plné historických památek leží rybník Osika / 68 ha / v nadmořské výšce    631 m.n.m.  
  Rybník Osika, dříve znám pod názvem Aspe, byl založen již v 16. stol. mnichy paulánského řádu z nedalekého kláštera Nejsvětější Trojice. Max. hloubka rybníka je 5 m. Rekreační rybník je znám svou velmi čistou vodou, kterou si udržuje po celou sezónu.

Dominantou krajiny a nejvyšším vrchem Novobystřické vrchoviny je Vysoký zvaný též Markův kámen ( 738 m.n.m.) u Kunžaku.   Systematické osidlování oblasti začalo poměrně pozdě někdy na počátku 12.století. Existují ale archeologické nálezy, které v této oblasti dosvědčují již přítomnost římských legií. Dále je zde možno nalézt i slovanské mohyly z 9.století. Ale až v 12.století vznikají první osady a města jako např. Jindřichův Hradec, Slavonice, Nová Bystřice apod. Oblast získává mocný rod Vítkovců a nejvýznamnějším centrem oblasti se stává Jindřichův Hradec, kteří zde vládli až do počátku 17. století, kdy vymřeli po meči a hradecké panství získává rod Slavatů.

   Bystřické panství s Landštejnem získal po Vítkovcích rod Krajířů z Krajku a nesmazatelně se zapsal do historie Novobystřicka. Krajířové se již od počátku věnovali budování rybníků, provedli rozsáhlou rekonstrukci hradu Landštejna, založili klášter paulánů v osadě Klášter apod.

   Oblast značně utrpěla za husitských výbojů, kdy byla např. do základů vypálena Bystřice, zničeno bylo také několik osad např. Pfaffenschlag u Starého Města pod Landštejnem apod.

   Další těžkou zkouškou pro oblast byla třicetiletá válka, po které nastává úpadek oblasti a velké zbídačení obyvatelstva. 

   Po 2. světové válce  v květnu 1945 je obnoven okres Jindřichův Hradec v původním rozsahu, jenž byl za okupace zrušen. Německé obyvatelstvo je na základě tzv. Benešových dekretů vyhnáno a oblast osidlují obyvatelé z vnitrozemí. 

Jindřichův Hradec ( 20 km ) - kulturní a obchodní centrum oblasti. Perlou města založeného již někdy ve 13. století je bezesporu jeho zámek, stojící na základech původního gotického hradu. Původními držiteli města a jeho rozsáhlého dominia byli Vítkovci. Po jejich vymření v roce 1604 se dostává město do držení rodu Slavatů. Po vymření Slavatů koncem 17. století se stává držitelem města a přilehlé oblasti rod Černínů, který zde žil až do konce 2. světové války.
  Slavonice ( 18 km ) - městská památková reservace. Město poprvé zmíněno v roce 1260. Skvostem města je jeho velmi zachovalé renesanční náměstí s měšťanskými domy, městské brány a zbytek opevnění.Dominantou města je kostelní věž s ochozem ze 16. století.

 Landštejn ( 8 km ) - jedna z největších hradních zřícenin v České republice. Hrad vznikl někdy na počátku 13. stol. pravděpodobně z iniciativy Přemysla Otakara II. Hrad vlastnilo v průběhu jeho historie několik rodů, z nichž bezesporu nejvýznamnější byli Vítkovci a Krajířové z Krajku. Např. Vilém z Landštejna se za vlády Karla IV. stává nejvyšším pražským purkrabím. Roku 1771 zapálil hrad blesk a hrad vyhořel. Od 70. let 20.stol. zde probíhají záchranné stavební práce a probíhá zde také archeologický průzkum. 

Klášter ( 2 km ) - kostel Nejsvětější Trojice. Areál byl založen v roce 1491 pro mnichy paulánského řádu. V roce 1535 jej při svém ústupu na Moravu vypálila sekta novokřtěnců. Klášter obnoven v roce 1626. Roku 1785 klášter zrušen, kostel však zůstal vyhlášeným poutním místem.       V roce 1959 byl klášter zbořen, zůstal pouze kostel, který patří k jedné z nejvýznamnějších ranně barokních památek v Čechách. 

  Nová Bystřice ( 3,5 km ) - první zpráva o ní je z roku 1188 a týká se patrně osady založené rakouským rodem Zöbingů pod názvem Vistritz. Celá oblast bystřicka byla jablkem sváru mezi rakouskými a českými panovníky a teprve v polovině 13. stol. byla celá oblast připojena natrvalo         k českým zemím. Od roku 1278 patřila Bystřice pánům z Landštejna, kteří zde založili hrad. Nejvýznamnějším představitelem této větve Vítkovců byl Vilém z Landštejna, který je pohřben v novobystřickém kostele Sv.Petra a Pavla. Roku 1341 získává město městská práva. Ve 14. stol. získali bystřické panství Krajířové z Krajku - původem štýrský rod, který se ale se zdejším prostředím dokonale sžil. V roce 1420 Bystřici vypálil za svého tažení Jan Žižka z Trocnova a na místě spáleniště byla vystavěna nová Bystřice od té doby zvaná Nová.

V 17. a 18. stol. zachvátil Novou Bystřici několikrát velký požár. Hrad byl přestavěn na zámek městského typu. V roce 1897 zde byla zprovozněna úzkokolejka do Jindřichova Hradce. Nová Bystřice je známa svým textilním průmyslem, jehož počátky sahají až do 19. stol. Ve 30. letech 20. stol. se stalo novobystřicko centrem sudetoněmeckého hnutí, žilo zde 80% německého obyvatelstva. Po vyhnání německého obyvatelstva po roce 1945 byla zničena řada vesnic a byly zlikvidovány i mnohé památky (např.jedinečný románský kostel v obci Mnich) včetně obce samotné. Byla vztyčena tzv.železná opona, která byla odstraněna teprve v roce 1989 s pádem totalitního komunistického režimu.

            Dnes je možno ve městě shlédnout mariánský sloup z roku 1679 a barokní kašnu z 18. stol., zámek / v současné době veřejnosti nepřístupný /, zbytky opevnění z 15. stol. a kostel sv.Petra a Pavla - původně gotický, presbytář ze 14. stol., v kostele velmi vzácné fresky ze 14. stol. V poslední době při opravě kostela bylo zjištěno, že kostel byl postaven na místě původní románské rotundy - jedné z nejstarších v českých zemích. V kostele se konají pravidelné bohoslužby a to ve středu od 18.00 hod. a v neděli od 10.30 hod.