Tábor v České Kanadě
Rok 2005 byl ve znamení velkých změn. Máme nové webové stránky. A pak jsem se domluvili a jeli před táborem na víkend, kde jsme připravovali okolí srubu na prázdninový pobyt.
Tábor jsme stavěli od pátku do neděle. Děti přivezla Mirka s Mírou. A už nám to začalo. Po ubytování dětí i vedoucích se vyrazilo na okružní procházku a pak se hrály různé hry. Dostavovala se kuchyň a koupelna. Večer byl táborák s opečenými buřty.
Pondělí 4. 7.

Póčo: větrno, teplo, velká rosa, studená voda

Služba došla pro čerstvé rohlíky a po snídani a úklidu si šly děti hrát. My s Martinou jsme ještě doumyly nádobí a uvařily oběd. Kluci ještě vykopali lednici. Po obědě a poledním klidu byla hra na ulovení jelena a pak vykoupání v rybníku. My s Danem jsme jeli nakoupit a domluvit přespání na hradě. Po večeři bylo vyhlášení bodování a brzká večerka.

Úterý 5. 7.

Póčo: s východem slunce se rozpršelo a vydrželo to až do večera, větrno, ochlazení až na 8 - 10° C.

Službu měli opět vedoucí. Dopoledne se hrály hry v chajdě. Odpoledne po hledání pokladu se topilo v chajdě a Dan hrál na kytaru. Po večeři šly děti do hajan. Zatím jsem neřekla, že máme opravdu malé děti. Je to taková školka. Vedoucí po večerce připravují program na další den a pak hrají karty.

Středa 6. 7.

Póčo: ráno zataženo a zima, posléze slunečno, větrno a teplo, večer zima a mlha od vody

Ráno byl Tom pro rohlíky, a po snídani dopolene byly soutěže námořnické zručnos- ti a různé hry. Tom také nakrájel dřevo do kuchyně motorovou pilou. To byla paráda a bylo to hned. Po poledním klidu Mirek naipregnoval zbytek stanů. A námořníci se vydali hledat Dračí vejce. Bohužel ho Honza cestou do tábora upustil a tak bylo prasklý Dračí vejce ke svačině. Na některých vedoucích se začíná projevovat pobyt s malými dětmi.

Čtvrtek 7. 7.

Póčo: zataženo

Tom šel ráno pro rohlíky. Po snídani vyrážíme s Danem do Jindřicháče pro nezbyt- ný nákup. Děti zatím hrají hry a po obědě a poledním klidu vyrazily na pouť za pokladem. Mirka pak udělala i několik úkolů pro vedoucí. Nejdřív jsme dostali zašifrovanou zprávu, která nás poslala na dvě místa, kde byl další plán cesty. Úkol jsme splnili a poklad našli. Po večeři byl zapálený táborák a když se stmělo běhaly děti s prskavkou po louce. Hra měla obrovský úspěch. V noci začalo pršet.

Pátek 8. 7.

Póčo: celý den prší

Ráno nikdo nikam nešel, protože byly buchty k snídani nakoupené v Hradci. Akorát rodina Hladíkova vstávala brzy, ostatní později. Dopoledne se v chajdě topilo a malovaly se obrázky a mapy. Jeli jsme na výlet do Bystřice parní mašinkou - do cukrárny na dorty a čaj. Nakoupit a pak hurá zpátky párou. V táboře jsme děti uložili do stanů, aby si trochu odpočinuly. Mirek dneska poprvé pomáhal v kuchy- ni. Otáčel maso ohříval polévku a nosil suroviny. Spal dýl, aby nezlobil a také nechal zreznout pilu.
Přijeli náplavy - Budka, Pavel, Petra a Martina s buchtami.

Sobota 9. 7.

Póčo: ráno velká mlha, prosvítalo sluníčko, pak zataženo a po obědě začalo pršet, lejt s částečnými přestávkami

Služba šla ráno pro rohlíky do kempu. Chvílemi to vypadalo, že vyleze i sluníčko. Ale jenom vypadalo. Děti s Martinou a Budkou soutěžily na louce. Mirek s Robinem stavěli koupelnu, Pavel jim trochu pomáhal, Mirka štípala dřevo, které Tom nařezal motorovou pilou a tahala dřevo z lesa. Dan připravoval odpolední hru pro starší děti a vedoucí. Já měla službu v kuchyni jako obvykle. Po obědě a poledním klidu jsme vyrazili na výlet do Kláštera do podzemí. Podzemí bylo super! Děti dostaly svíčky a sestoupily do podzemí. Po prohlídce jsme posvačili pod staletou lípou a herní skupina vyrazila za pokladem a ostatní šli s Tomem, Danem a Martinou zpátky do tábora. Dobrodružná cesta končila v dole na ledek. Po večeři bylo velké koupání dětí v teple v chajdě. Vrchním lazebníkem byla Martina. Když se děti uložily do spacáků a dospělí se sešli v chajdě, tak jsme šli nakonec spát, protože Petře se nechtělo hrát a Dan byl celý utahaný, takže dobrou noc...
Málem bych zapomněla, že si Honza uřízl prst, tím novým nožem co si koupil v Hradci. Tedy seřízl si bříško.
Volal Míla... přijede zítra!

Neděle 10. 7.

Póčo: prší a prší

Ráno jsem šla s Budkou do kempu pro rohlíky. Byly dnes s nugetou a jen se po nich zaprášilo. Děti si dopoledne hrály v chajdě, Tom učil Mirku řezat motorovou pilou, protože odjíždí do práce. V době oběda přijel Míla z Dolomit, střídá Toma. Z rodiny Hladíků nám zůstala Sandra. Pro ni si přijedou v pátek, zase všichni. V době poledního klidu jsme hráli (my vedoucí) Citadelu. Děti pro vedoucí připravily úkolovou hru.
K večeři byla zeleninová polévka a barevné palačinky. Dan odkopával bahno - trénoval na novou práci. Mirek šel ukládat děti - poprvé. Začalo to tím, že si děti šly čistit zuby - tj. cpát se pastou a plivat jí po sobě, do té doby, než jsem jim to zatrhla.
VŠUDE PLÁČ - RADAN.
Strejdo, já nemám kartáček!
Tady!
Já nemám pastu!
Tady.
To je Lindy. Brek.
Každý předmět musel Mirek hledat na jiném místě. Našel. Tak už můžeme jít. Dvojnásobný pláč.
Já nemám hrneček.
Pěti minutové hledání s pláčem.
Strejdo, já už vím kde je!
Mirek zorganizoval houfný odchod na záchod. A pak ukládal Kubíka, neboť Sany se převlíkne do pyžama sama. Já jsem ukládala Radana a Lindu.
Mirek kontroloval Kubíka.
Strejdo, já v tom spacáku nemám díru.
Strejdo, to mám obrácený! A tohle mám taky obrácený.
Když jsem přinesla mokré věci do chajdy, ptala jsem se Mirka co udělal s mokrými věcmi a on řekl, že nic. Tak šel znova pro ně.
Mirek přišel s tím, že:
si povídal s Honzou, aby mu podal mokré věci a Kubík se rozplakal a říkal: Ale strejdo já si tady je chci nechat!
Proč? Vždyť je to mokrý!
Já to chci mít tady, ne venku, u mě.
To si nebudeš moct vzít na sebe.
Já to nechci mít v boudě.
To ti zplesnivý, když to budeš mít tady.
Béééé, to nechci mít plesnivý.
Po uložení dětí jsme se sešli v chajdě, kde Dan s Petrou vytáhli kytary, ale dlouho jsme nevydrželi. První odešel Míla, Mirek... Já jsem se vracela s upozorněním, že bychom mohli mít noční návštěvu.
Ale byla to nejspíš bojovka jiného tábora. Nicméně se Pavel připravil.

Pondělí 11. 7.

Póčo: od rána prší, odpoledne chvíli slunce

Ráno jsme jeli s Danem do Hradce na nákup, tedy až po snídani. Jeli jsme pozdě a tak jsme se vrátili později.

Úterý 12. 7.

Póčo: hezky, polojasno

Ráno došla služba do kempu pro rohlíky, udělala snídani. Námořníci měli námořnickou rozcvičku a pak buzení pirátů Pavla a Petry. Snídaně, úklid , hra.

Středa 13. 7.

Póčo: od rána hezky, trochu větrno

Ráno pro rohlíky. Míla zatím vařil čaj a topil v kamnech a pod kotlem. Robin měl rozcvičku. Po snídani šly děti na žraloky do bunkrového lesa. Strejda pavel dělal odpalovací rampu na rachejtle. Teta Mirka vzala holky na procházku a volnou chůzí se deset minut opalovala nejdřív po jedné a pak po druhé straně. Po obědě se strejda Dan pustil do opravy kamen. Celé je rozebral, že z nich byly puclíky a pak je znova složil a zapatlal šamotem. A pak musely kamna tvrdnout. A tak se večeře vařila v chajdě na kamnech. O poledním klidu četli vedoucí pohádky. Pak šly děti k vodě na lodě a koupat se. Já se pustila do úklidu - chajdy, vaření a mytí nádobí. Jen jsem ho už nestačila uklidit. Holt pomalá teta!!!
Pak byl tá´borák a večerní hra - odrazky. Petra hrála písničky a pak šly děti spát. Mirka si pochvalovala, jak dobře teta Slávka vymyslela, že piráti mají mít připravená pyžamka a vyčištěné zuby. Vedoucí pak seděli u táboráku do půlnoci.

Čtvrtek 14. 7.

Póčo: vydrželo hezké počasí, kolem poledního bouřka

Již v pět hodin mě vzbudil štekající srnec v táboře. Vstala jsem, uklidila kuchyň a vyrazila do Českých Budějovic do Makra nakoupit dalšímu běhu a nám nějaké zásoby. Do tábora jsem dojela po obědě. Po poledním klidu si námořníci zbalili svoje spacáky a připravili se na přespání mimo tábor. Jeli jsme totiž na hrad. Do auta se naložilo dřevo, spacáky a baťužky a děti vyrazily s Mílou a Mirkou pěšky. Došly k rybníku a koupaly se tak dlouho, až jsme je s Danem dojeli a odvezli na Landštejn. V táboře zatím Dan ještě dodělával kamna, já balila a pak na mně ještě zbylo nádobí, protože bych v pátek neměla včem vařit až se vrátíme. Na Landštejně jsem vyložila zavazadla, dříví, a vyrazila jsem pro Budku do Hradce. Koupila jsem buřtíky a s nákupem a Budkou dorazila na hrad, kde děti úspěšně porazily piráty a uloupily poklad.
K večeři jsme opékali buřtíky a pak Dan ještě hrál na kytaru. Spali jsme v příkopu pod hradem.

Pátek 15. 7.

Póčo: pěkně

Ráno jsem opět vstávala brzo, neboť mě vzbudila Budka, která šla fotit východ slunce v 5,30. Už jsem neusla. Tak jsem se šla projít po hradě a pak jsem postupně budila všechny, abychom včas opustili hrad. Také udělat hromadnou fotku. Snídalo se na lavičkách před hradem. Mirka nás opouští s Danem a holkama odjíždějí do Hradce na vlak domů. Míla s kluky jdou přes bunkry delší cestou do tábora a my s Budkou vezeme caparty. Když jsme dorazily do tábora a vyložily auto, jdou děti k vodě s Budkou a já připravuji oběd. Když je příprava hotová jdu k vodě se namočit a pak hurá dodělat oběd. Budka zatím zorganizovala vodní závody.
S Mílou jsem byla domluvená, že dorazí k pozdějšímu obědu. Když jsem postavila na kamna vodu na polévku, přijela posádka z Hradce a docela překvapila, že se nikde nestavěla na oběd. Tak jsem postavila další hrnec a přidala mléko na šodó. Přijeli naši i s Jonášem (pes).
Mamča se po chvíli už nedivila z čeho jsem unavená.
Jako obvykle byl místo oběda nájezd malých kobylek - neb i děti co doma údajně špatně jí si přišly několikrát přidat. Mezitím dorazila skupina s Mílou a tak se všichni najedli. Děti měly polední klid a my začali připravovat závěrečnou hru. Plavba po ostrovech:
1. střelba
2. hod šiškou
3. lov ryb
4. uzle
5. stavba mohyly
6. převozník
7. hledání pokladu
Po poledním klidu (stejně nikdo nespal) vyrazily děti na cestu za pokladem.

Sobota 16. 7.

Póčo: pěkně, občas pod mrakem, teplo

Poslední den. Ráno nikdo nešel pro rohlíky, protože se nám sešlo tolik buchet, že zbylo něco i k snídani. Vstávala jsem brzy a šla jsem se s Jonášem projít a našla jsem nějaké houby. když jsem se vrátila, byli naši už také venku a na houbách a spoustu jich přinesli. Po snídani se děti začaly balit za pomoci Míly a my s Budkou jsme jely do Bystřice a podívat se na nádraží v koli jede vlak, neboť jsem někam založila jízdní řád. Vlak jel z Hradce v jednu hodinu a tak jsme ještě stačili vykoupat děti v rybníce, rozdat diplomy a odměny, sníst oběd a pak odjeli.
Pro Kubíka a Davida přijel Cíba s jeho máti.
Tom s tátou a Cíbou opravili kolečko, Tom odvozil hlínu - zavezl rygoly a odvozil zelené zabahněné větve, pálil se nějaký bordel. Já jsem uklízela v chajdě, aby další běh měl všechno připraveno.
Naši v lese našli spoustu hub a tak byla smaženice k obědu. Pak jsme se šli vykoupat. Když jsme se vrátili už tam bylo osazenstvo dalšího běhu: Pepa s Veronikou, Maruška s Verunkou, Benitto, Drak, Sojka, Alice a několik dětí.
Začali stavět další stany, neboť my už neměli sílu a hlavně protože by neměli kde spát!
Děti s Mílou dorazili do Prahy v pořádku.
Na večeři jsme vyrazili na Blato s plavkama, protože tam je pěkné koupání hned u hospody. Po večeři jsme se vrátili zpátky a přisedli k ohni, který už tam plápolal. U ohně hrála kapela ve složení kytara, kytara, banjo.

Neděle 17. 7.

Póčo: hezky
Přesto, že jsem jsem vstávala brzo už se topilo v kamnech a tak jsme s našima vyrazili do lesa na houby, bylo jich totiž hodně. Po snídani jsem sjela s Pepou pro vodu a pro buřty do Bystřice a pak už jsem jen zaúkolovala ostatní a odmítla jem cokoliv dělat. Sojka se ujala mytí oken v chajdě, docela to prokouklo. Hráli jsme s Budkou Citadelu.
V poledne přijel druhý běh, který přivezla Týfa. A další postupně naváželi rodiče. Pepa je ubytovával....
My jsme se šli vykoupat a k večeru odjeli naši a Dan kolem šesté a my s Budkou a Týfou jsme jely kolem osmé. Vezla jsem i nějaké batohy, aby s nimi caparti nemuseli se vláčet. A tak jsme nejdřív vysadily Týfu, Budku a pak batohy a já se domů dostala až kolem jedenácté. To je konec letošního dobrodružství.